V roce 1799, v průběhu invaze ruské armády do nejmenovaného německého města, je mladá vdova a dcera významného německého plukovníka, markýza O., napadena zdivočelou ruskou soldateskou. Na poslední chvíli jí ale přispěchává na pomoc ruský důstojník, který šlechtičnu, jež mezi tím upadla do bezvědomí, odnáší do bezpečí. Když se pak dívka probudí, pamatuje si jen to, že muži, kterého zjevně okouzlila, vděčí za záchranu svého života. A pak se nějaký čas neděje nic. Jenže ranní nevolnosti po pár měsících začnou naznačovat, že cosi je v nepořádku. A i další projevy ukazují, že v tomto případě rozhodně nepůjde jen o záležitost napoleonskou válkou pocuchaných nervů. Ačkoli si to sama markýza nedokáže vysvětlit, protože z úcty k zesnulému manželovi nevyhledávala žádné jiné muže, musí své rodině oznámit, že je těhotná. Reakce jejího otce, přísného a konvencemi svázaného vojáka, je okamžitá. Zavrhne dceru a vyžene ji ze svého domu
